V České republice se navzdory dlouhodobě stoupající průměrné životní úrovni stále nedaří náležitě řešit soužití majority a romské menšiny a takřka dramaticky přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za deset let zdvojnásobil – z 300 na 600. Žije v nich přes sto tisíc lidí, často v naprosto nevyhovujících poměrech. Tento vývoj nadále pokračuje, přestože již od devadesátých let byla přijata řada opatření jak na úrovni centrální vlády (například na základě tzv. Bratinkovy zprávy z roku 1997), tak při rozvíjení různých podpůrných programů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociální péče.
Postupně se ukázalo, že nežádoucí propadání určitých skupin obyvatel do složitého komplexu nesnází znevýhodňujících jednotlivce při začleňování do společnosti nemá na svědomí jen diskriminace na základě etnicity. Do problémových lokalit nesoucích znaky sociálního vyloučení se začalo dostávat stále více občanů s neromským původem, takže podle posledních průzkumů až čtvrtinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit představují lidé, jimž brání v návratu do běžné společnosti nikoli stigmatizující znaky odlišné etnicity, nýbrž nahromadění sociálního znevýhodnění, ze kterého se nezvládají vlastními silami vymanit. Přitom již v roce 2011 vláda přijala Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011- 2015, jejíž uplatnění mělo přinést zvrat v dosavadním vývoji. V důsledku různých faktorů od ekonomického poklesu v daném období až po zesílení projevů nesouhlasu většinové společnosti k soužití s Romy v blízkosti vyloučených lokalit loňský průzkum ukázal namísto zlepšení zcela opačný trend. Počet lokalit nesoucích znaky sociálního vyloučení (prostorová, sociální a ekonomická vyloučenost, kulturní a symbolická odlišnost) se prakticky zdvojnásobil, počet takto pobývajících obyvatel vzrostl o polovinu. Přitom se v důsledku předchozích sociálních i vzdělávacích programů podařilo dovršit řadu projektů s povzbudivými výsledky, webový portál Agentury pro sociální začleňování (http://www.socialni-zaclenovani.cz/) nabízí k aplikaci množství příkladů dobré praxe, ale ukazuje se, že rozsah a dynamika marginalizačních procesů v této oblasti vyžaduje podstatně rozsáhlejší, koordinovanější a komplexnější program.
Vláda proto 17. 2. 2016 projednala STRATEGII BOJE PROTI SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ NA OBDOBÍ 2016-2020 a schválila soubor jejích sedmi vzájemně propojených cílů v oblasti bezpečnosti, bydlení, prevence zadlužování, podpory rodin a sociálních služeb, vzdělávání, zaměstnanosti a zdraví. Strategie například předpokládá, že už za necelé čtyři roky by zhruba šest tisíc rodin, které dnes žijí na ubytovnách, mělo mít k dispozici běžné byty. A v provizorních podmínkách by nemělo zůstat ani jedno dítě. Podrobnější akční plán však vyžaduje množství náročných a koordinovaných organizačních kroků na všech úrovních správy a některé legislativní změny, aby byla zejména náležitě připravena a schválena právní úprava sociálního bydlení.
Česká rada IUSTITIA ET PAX tyto kroky politické reprezentace vítá a podporuje, má však zato, že tak náročné, zásadní, a pro život celé společnosti důležité kroky by neměly zůstat jen na zákonodárných a správních orgánech, ale musí být přijaty a všestranně podporovány také ze strany všech složek občanské společnosti, jakými jsou církve, nevládní a profesní organizace, místní kulturní a například také sportovní spolky ap. V současné situaci rozjitřené diskusemi o uprchlících a přistěhovalcích je paradoxní, že nemalé množství účastníků vzrušených debat svůj odmítavý postoj vůči cizincům odůvodňuje obhajobou tuzemských tradic a údajných křesťanských hodnot, při čemž jinak z takové argumentace zřetelně vyplývá, že takoví obránci tradic a křesťanství o skutečném obsahu výše uvedených vlastně skoro nic nevědí. A zdá se, že nevědí a nechtějí vědět ani o pasti sociálního vyloučení, ve které uvízly tisíce nepopiratelně zdejších tuzemských rodin.
Stojí zato prokazovat, že křesťanské tradice jsou u nás stále živé, a tak umění pomáhat tam, kde je to potřebné, je jedním z hlavních atributů nejen křesťanů, ale všech, kdo se snaží o uchování evropských hodnot.
Václav Malý, biskup
Předseda rady Iustitia et pax ČBK
5. dubna 2016