„Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením“ (Žalm 119:71)
Lidé, kteří opouštějí vězení, mají problém se zařazením do běžného života.
Osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody jsou po opuštění vězení vystaveni veliké zkoušce: zvládnout život na svobodě. Systémové nastavení postpenitenciární péče státem přitom funguje jen částečně. Postpenitenciární péče je důležitým nástrojem prevence recidivy páchání trestné činnosti osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Státní systém je doplněn působením nestátních neziskových organizací, mezi nimiž je velký rozdíl v kvalitě odváděné práce. Inovace je nutná. Snížení recidivního chování, vedoucího k návratu propuštěných osob zpět do výkonu trestu odnětí svobody, je možné jen zlepšením stávajícího systému. Toto zlepšení přinese mnoho pozitivních efektů, například zvýšení bezpečnosti ve společnosti, obrovské finanční úspory státnímu rozpočtu atd.
Čtěte připojený dokument: „Dosud tápeme v postpenitenciární péči „