Kolik se platí za úsměv pokladních v supermarketech?

Častým problémem maloobchodních řetězců, k němuž nelze mlčet, bylo a je stále nízké odměňování za vykonanou práci. Tento problém se sice netýká celého oboru maloobchodního prodeje, ale právě jen většinou nadnárodních společností, ve kterých se nepřiměřeně nízké ohodnocení některých zaměstnanců projevuje nejkřiklavěji.

Jaké jsou mzdové podmínky pracovníků v maloobchodě? Dle ČSÚ průměrná hrubá mzda v ČR na konci roku 2015 byla 23 745 Kč, v maloobchodě prodejce potravinářského zboží však dostával v průměru 13 438 Kč hrubé mzdy. Po odečtení povinných odvodů, prodejce, který poctivě pracuje na plný úvazek, na konci měsíce dostává mzdu, která je na hranici chudoby. (V ČR je to 10 220 Kč měsíčně.) Pokračovat ve čtení „Kolik se platí za úsměv pokladních v supermarketech?“

K péči o děti ohrožené a žijící mimo původní rodiny

Jak ukazují ohlasy z praxe, problém zkvalitnění péče o nejrůznějším způsobem ohrožené děti nelze redukovat na otázku dalšího omezování činnosti zařízení pro ústavní péči o děti.

V oblasti péče o děti bylo za poslední desetiletí vykonáno mnoho prospěšné práce. Oproti předchozím právním úpravám byl změněn základní přístup k péči o děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou žít v původních rodinách. Vzhledem k někdejšímu nadhodnocení kolektivní náhradní péče byl např. pojem pěstounské péče u nás zaveden až v roce 1973 a teprve velká novela zákona o rodině v roce 1998 a následné přijetí zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, představovaly zásadní změnu v dosavadních trendech. Od roku 2014 byl pak celý režim rodinného práva převeden do občanského zákoníku, vůči kterému zákon o sociálně právní ochraně dětí představuje speciální úpravy. Právní, metodická i organizační úprava pěstounské péče se po mnoha stránkách značně rozvinula, výrazně se snížil počet dětí v ústavní péči (téměř o 19% mezi roky 2010 a 2015) a značně se proměnily celkové podmínky a příspěvky pro rodiny přijímající děti do dlouhodobé nebo dočasné péče. Pokračovat ve čtení „K péči o děti ohrožené a žijící mimo původní rodiny“

Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který byl nakonec ve svém třetím čtení 15. dubna 2016 Poslaneckou sněmovnou schválen zaznamenal nemalou pozornost politiků a veřejnosti. Na tyto ohlasy nelze nereagovat.

Jsme přesvědčeni o tom, že právě ochrana soukromí jednotlivce a ochrana rodiny se staly úkolem, společným pro všechny lidi dobré vůle. Je nutné pracovat na vytyčení dělící linie mezi podmínkami k důstojnému rozvoji života a životem nesvobody v područí dnes někdy až nelidských pracovních povinností.

Rovněž nové technologie přinesly kromě nových možností pro komunikaci zvýšené nároky na dosažitelnost a na výkon lidí. Zvykli jsme si, že mezi pracovní povinnosti může patřit i požadavek zůstat v dosahu i mimo pracovní dobu. Pracovní doba jakoby neměla ve světě virtuálních týmů a dematerializovaných kanceláří oč se opřít. Kde tedy hledat nějaký opěrný bod v době, která setřela hranici mezi pracovištěm a domovem, mezi veřejným a soukromým? Pokračovat ve čtení „Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě“

Sociálním vyloučením je ohroženo stále více občanů

V České republice se navzdory dlouhodobě stoupající průměrné životní úrovni stále nedaří náležitě řešit soužití majority a romské menšiny a takřka dramaticky přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy se jejich počet za deset let zdvojnásobil – z 300 na 600. Žije v nich přes sto tisíc lidí, často v naprosto nevyhovujících poměrech. Tento vývoj nadále pokračuje, přestože již od devadesátých let byla přijata řada opatření jak na úrovni centrální vlády (například na základě tzv. Bratinkovy zprávy z roku 1997), tak při rozvíjení různých podpůrných programů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociální péče.

Postupně se ukázalo, že nežádoucí propadání určitých skupin obyvatel do složitého komplexu nesnází znevýhodňujících jednotlivce při začleňování do společnosti nemá na svědomí jen diskriminace na základě etnicity. Do problémových lokalit nesoucích znaky sociálního vyloučení se začalo dostávat stále více občanů s neromským původem, takže podle posledních průzkumů až čtvrtinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit představují lidé, jimž brání v návratu do běžné společnosti nikoli stigmatizující znaky odlišné etnicity, nýbrž nahromadění sociálního znevýhodnění, ze kterého se nezvládají vlastními silami vymanit. Pokračovat ve čtení „Sociálním vyloučením je ohroženo stále více občanů“

Mladí lidé a nezaměstnanost

Dlouhodobé ochabnutí ekonomické aktivity, které od podzimu 2008 nepříznivě dopadá na řadu zemí, si vedle zpomalení růstu životní úrovně vybírá cenu též ve formě zvýšené míry nezaměstnanosti. Alarmující nárůst počtu lidí bez práce, který se v nejpostiženějších evropských zemích dokázal vyšplhat i nad ¼ práceschopných, přiměl vlády bez ohledu na ideologické zabarvení zařadit boj s nezaměstnaností mezi hlavní politické priority.

I když jsme v uplynulých 12 měsících zaznamenali na pracovních trzích Evropy a USA jistý obrat k lepšímu, neznamená to, že přišel čas polevit v úsilí o sladění počtu žadatelů o práci s počtem volných pracovních míst odpovídajících jejich kvalifikaci. Jednak proto, že pokračování křehkého hospodářského oživení není zejména v Evropě zaručeno, jednak proto, že výše nezaměstnanosti zůstává v mnoha zemích stále příliš vysoká. Tím spíše to platí o míře nezaměstnanosti mladých lidí, zpravidla převyšující míru průměrnou, jež se v extrémních případech se vyšplhala i nad 50 %!

Katolická církev ve svém sociálním učení již déle než sto dvacet let zdůrazňuje význam a důstojnost lidské práce, která je více než pouhým prostředkem k získání obživy. Papež Jan Pavel II ve své inspirativní encyklice Laborem Exercens zevrubně dovozuje oprávněnost chápání práce jako nástroje účasti člověka na stvořitelském díle Božím. Navzdory tomu přetrvávající realitou pro velké množství mladých lidí v mnoha zemích světa zůstává nezaviněné vyloučení ze světa práce, spojené s nemožností přiměřeně uplatnit nabyté znalosti a schopnosti. Důsledky tohoto tristního stavu na osobní i společenské úrovni jsou devastující. Pokračovat ve čtení „Mladí lidé a nezaměstnanost“