Uprchlíci mezi námi

Migrace jakožto souhrnný pojem pro přesuny lidí, rodin i větších skupin je stará jako lidstvo samo. Vždy je spojena s jevy příznačnými pro dobu, ve které k ní dochází, je svědectvím o pronásledování, nouzi nebo jiných těžkostech, je propletencem svízelného loučení, hledání, tápání a setkávání i střetávání.

V současnosti, snad více než kdykoli předtím, odráží základní problémy lidstva – napětí mezi kulturně civilizačními okruhy, mezi rozdílnými způsoby společenského uspořádání, mezi bohatstvím a chudobou. Země, v kterých byl vymýcen hlad, hromadný útisk a masové násilí, jsou vystaveny tlaku příchozích z méně šťastných částí planety a snaží se čelit v souladu s vlastními civilizačními základy a hodnotami problémům, které z toho vyplývají.

V mezinárodní diskusi těchto zemí převládá nyní postoj, podle kterého je nezbytné poskytovat nevinně pronásledovaným ochranu a azyl v tzv. bezpečných zemích, zatímco ekonomické těžkosti vyvolávající migraci je účelnější řešit v zemích původu humanitárními akcemi a účinnou pomocí. Jakkoliv je obtížné si realisticky představit jiný koncept, nelze popírat, že stávající model řešení problému uprchlíků se potýká se stále většími těžkostmi: Nedaří se tlumit regionální, etnické a kmenové konflikty. Rozšiřují se oblasti postižené hladomorem a krajním strádáním. V tzv. bezpečných zemích správní orgány stále obtížněji zvládají rozlišování uprchlíků pronásledovaných a ekonomických, navíc stále častěji musí čelit růstu xenofobie mezi vlastním obyvatelstvem. Pokračovat ve čtení „Uprchlíci mezi námi“